Palác Akropolis bude 27. ledna hostit showcase proslulého vydavatelství Erased Tapes. Představí se na něm japonský vibrafonista Masayoshi Fujita se svými křehkými melodiemi kombinujícími jazz a ambient. Pražskému publiku představí ceněnou letošní desku Apologues. Britský skladatel Michael Price si získal proslulost hudbou k filmu Potomci lidí a poslední roky je úzce spojený s populárním seriálem Sherlock, za nějž obdržel i cenu Emmy. V jeho diskografii ale najdeme i nahrávky autorských skladeb spadajících do ranku moderní klasické hudby. A právě ty přiveze do Prahy a představí jí coby duo. S filmovou hudbou má zkušenosti i jeho krajan Rival Consoles alias Ryan Lee West, který ale jinak staví svoje náladové skladby na beatových konstrukcích a syntezátorech. Hudební tisk ho označuje za žánrového souputníka Jona Hopkinse nebo Kiasmos.

Masayoshi Fujita (JP) Vibrafon bývá obvykle vnímán jen jako doplňující a nepříliš důležitý instrument, v tvorbě japonského hudebníka Masaoyshi Fujity se ale stává hlavním hrdinou. Na jeho albech Stories a Apologues stojí křehké melodie vibrafonu v centru náladových ambientních kompozic, které si vypůjčují postupy z jazzu i soudobé vážné hudby. Dýchá z nich ale také japonský smysl pro uměřenost, jako kdyby Fujita vážil použití každého tónu na lékárenských váhách. Fujita se zjevil na hudební scéně v polovině minulé dekády, kdy pod přezdívkou El Fog vydal dvě desky propojující vibrafon s dubem a minimalistickým downtempem. V roce 2010 natočil s německým experimentátorem Janem Jelinekem album Bird, Lake, Objects, kde jeho vibrafon asistuje psychedelickým hrátkám se smyčkami a glitchovými zvuky. Oba hudebníci spolu také často koncertovali a záznam jejich improvizací je slyšet na nahrávce Do You Know Otahiti?. Fujita má za sebou také společné album s mezinárodním improvizačním tělesem v čele s kanadským basistou Derekem Shirleyem. Fujitův debut pod vlastním jménem nazvaný Stories (2012) se vyznačuje bezmála puristickou čistotou vibrafonového tónu a centrálním bodem desky je dvanáctiminutová kompozice Story of Waterfall, v níž jeho nástroj maluje zvuky padající vody. Desku s ním natáčel tým japonských hudebníků mezi nimiž byla i Hoshiko Yamane, houslistka současné podoby Tangerine Dream. Výtečně hodnocené album Apologues z roku 2015 už vyšlo na kultovní londýnské značky Erased Tapes. Fujitův vibrafon zde doplňují decentní smyčce a dechy od hostujících spoluhráců, které si v Berlíně usazený japonský multiinstrumentalista však sám aranžoval.

Diskografie: El Fog – Reverberate Slowly (Moteer, 2007) El Fog – Rebuilding Vibes (flau, 2009) Masayoshi Fujita & Jan Jelinek – Bird, Lake, Objects (Faitiche, 2010) Masayoshi Fujita – Stories (flau, 2012) Masayoshi Fujita – Apologues (Erased Tapes Records, 2015)

Michael Price (UK) Britský skladatel Michael Price je poslední roky spojovaný hlavně s populárním seriálem Sherlock a za hudbu pro něj obdržel v roce 2014 cenu Emmy. V jeho bohaté diskografii ale najdeme i nahrávky autorských skladeb spadajících do ranku moderní klasické hudby. A právě ty přiveze do Prahy a představí je ve dvojici s čelistou Peterem Gregsonem. Skladatel, aranžér a producent Michael Price začal svoji kariéru v devadesátých letech hudbou pro představení moderního tance. V roce 1996 ho skladatel Michal Kamen pozval na práci k filmu Horizont událostí, kterým startuje Priceova dlouholetá soundtracková kariéra ať už jako autora či hudebního editora. V druhé roli je podepsaný třeba pod snímky Potomci lidí, Láska nebeská nebo pod trilogií Pán prstenů. O roku 2010 spolupracuje s Davidem Arnoldem na seriálu stanice BBC Sherlock, za nějž byli čtyřikrát nominovaní na cenu Emmy, aby si ji konečně odnesli v roce 2014. V posledních letech se jméno Michael Price objevuje i v souvislosti se současnou vážnou hudbou. V roce 2012 vydal na značce Erased Tapes svoji kompozici A Stillness a o tři roky později se na stejném labelu představil debutovým dlouhohrajícím albem Entanglement. Price pojal svoji debutovou autorskou desku jako zatěžkávací zkoušku svých skladatelských možností. Něžnější minimalistické skladby s klavírem se zde střídají s materiálem s bombastickými „soundtrackovými aranžemi“, jsou zde ale i pasáže s elektronikou či skladby využívající terénní nahrávy. „Zní to jako album vážné hudby pro 21. století.“ napsal o nahrávce blog A Closer Listen a časopis Rolling Stone zařadil Michaela Pricea mezi nejvýraznější debutanty roku 2015. Diskografie: Michael Price – A Stillness EP (Erased Tapes, 2012) Michael Price – Entanglement (Erased Tapes, 2015)

Rival Consoles (UK) Vydavatelství Erased Tapes Records se zaměřuje převážně na projekty spojené se současnou post-klasickou hudbou, londýnský producent Ryan Lee West aka Rival Consoles se svými elektronickými beaty a syntezátory trochu ze všech těch smyčců a klavírů rozhodně vyčuhuje. Nenechme se ale zmást prvním dojmem, s kolegy jako jsou Nils Frahm a Peter Broderick má víc společného, než se zdá – spojuje je třeba cit pro atmosféričnost hudby. Nakonec skladby Rival Consoles se také rodí u tradičních akustických nástrojů. Možná i proto zní jeho elektronické tracky tak lidsky a organicky, podobně jako třeba nahrávky Jona Hopkinse, s nímž bývá často srovnáván.

West byl vůbec prvním umělcem, kterého Erased Tapes vzali pod svá křídla. Tehdy si ale ještě říkal Aparatec. Jeho první nahrávky z konce minulé dekády (EPčko The Decadent) spadaly do bláznivého breakcore a chiptune, první album IO z roku 2010 už ale míchalo „seriózní“ electro a IDM a do jeho hudby začaly pronikat i vlivy post-rocku. Ostatně West přiznává, že rocková hudba měla u něj vždy přednost před tou klubovou a vypůjčuje si z ní epičnost. Následný počin Kid Volo mu masteroval Nils Frahm a loňský Howl je majstrštyk experimentální elektroniky, který se špatně škatulkuje. „Tohle je perfektní, minimalistický, počítačový sourozenec hudby Nilse Frahma nebo Ólafura Arnaldse, stejné srdce, stejná duše a stejná historie, jen je všechno hrané na jiné nástroje.“ Napsal o desce portál The 405. Ke živáku Rival Consoles patří i jeho vlastní vizuály, které samozřejmě přiveze i do Prahy.

Diskografie: IO (Erased Tapes, 2010) Kid Volo (Erased Tapes, 2011) Howl (Erased Tapes, 2015)