Česko-turecko-rakouská skupina Metamorphosis bývá přirovnávána k rockové avantgardě 70. let, Kronos Quartetu či britským průkopníkům Penguin Café Orchestra, ale přesnější je říct že jejich hudba je nadčasová. Zvukový koncept „strunného kvarteta“ propojený s minimalismem, Robertem Frippem i etnickými vlivy si ze všech svých inspirací vybírá podstatu, která nestárne. Metamorphosis s pečlivostí hudebních alchymistů vrší kytarové riffy na magické tahy violoncella a ostináta houslí.

Skupinu založili ve Vídni uprostřed 90. let Martin Alačam, Christoph Pajer a Richard Deutsch. Na albovém debutu svoji tvorbu definovali jako „kontaminovanou komorní hudbu“, přičemž kontaminací se rozumí veškeré příměsi ze současného hudebního slovníku včetně punku. Na rozdíl od rockerů ale hrají bez bicích, roli rytmických nástrojů přebírá cello a kytara, což hudbě dodává prostorovou dimenzi. Jejich debut vyšel u vydavatelství Rachot/Behémot. Další alba vydává kultovní londýnská značka Leo, zaměřená na hudební avantgardu (Sun Ra, Anthony Braxton), za nadšeného ohlasu odborných médií (allaboutjazz.com napsal: „Tihle chlapíci vynalezli svůj vlastní rukopis.”)

Skupina vystupovala v prestižních klubech jako je Knitting Factory (New York), na festivalech RingRing (Bělehrad), Alternativa (Praha), Les Nuits Europeennes (Strasbourg), komponovala soundtracky pro klasické němé filmy jako Nosferatu, Golem a Ekstase od Gustava Machatého. Jejich hudba inspirovala taneční soubory i choreografy, skladba Mina sloužila jako doprovod tanečnici Daniele Lehmann, která s ní roku 2005 získala cenu za nejlepší sólový taneční výstup.

Od roku 2003 se skupinou hraje Jan Kavan, s nímž Metamorphosis vytvořili nový repertoár a v roce 2006 natočili své čtvrté album Luff. Kytarista Martin Alačam ke stylu Metamorphosis sebeironicky dodává: „Na jedné straně je pro nás inspirací vážná hudba dvacátého století – Šostakovič, Ligeti. Já ale říkám, že naše hudba je legrační, ne vážná.“