Tohle město je divný, plný mrakodrapů a lůzy, samopalů a saxofonů, šmelinářů a svatých. Nalíčený světly a otrávený kouřem jako kurva o půlnoci. Ale kurvy mají aspoň srdce. Fajn, povím vám ten nejpodivnější příběh, který jsem kdy v tomhle kurevským městě slyšel, a poslouchejte dobře, protože ze všech nočních příběhů není žádný jako ten o Onehand Jackovi.

Atmosféra Paláce Akropolis značně houstne a začíná připomínat podsvětí jednoho zkorumpovaného města. Zatímco barman připravuje ingredience, aby namíchal opravdu originální příběh, magická ruka rozechvívá struny na kontrabasu a k publiku u kavárenských stolků se line kvalitní jazz.

Současný italský prozaik Stefano Benni (1947) napsal dvě série divadelních textů, charakteristických satirickým pohledem na svět a použitím zcela originálního jazyka. Taková je i jazzová gangsterka o chlapci, který touží hrát na nějaký hudební nástroj, ale má pouze jednu ruku.

Autora a zároveň i interpreta hudby Roberta Balzara není třeba představovat. Patří k našim nejlepším kontrabasistům, doprovází např. Hanu Hegerovou a je zakladatelem Robert Balzar Tria (1996), které koncertuje po celém světě a vydává „desky roku“ (1998, 2000), vystupuje se skupinou J.A.R., s Danem Bártou a Illustratospherou…

Existujou věci, co koupit si nemůžeš, Existujou věci, co spočítat nesvedeš…

Námět: Stefano Benni, režie: Petr Hašek, režijní spolupráce: Michal Novák, hrají: Ivana Huspeková a Ondřej Pšenička, magic-maker: Ondřej Pšenička, hudba: Robert Balzar, zpěv: Dan Bárta, scénografie: Jiří Nachlinger, light-design: Martin Špetlík, překlad: Kateřina Bohadlová, produkce: Petra Czabanová

Překladatelka Kateřina Bohadlová získala cenu Ewalda Schorma za rok 2008 za překlad Onehand Jacka.

Premiéra proběhla 6. 4. v Paláci Akropolis. Hra vznikla v produkci Art Frame Palác Akropolis s. r. o.