Palác Akropolis pod záštitou Nadačního fondu proti korupci uvádějí divadelní inscenaci inspirovanou autentickou, neveřejně pořízenou nahrávkou s lobbistou K.

„Problém je v tom, že v tomto státě je bordel, na tom se shodneme, a jsou tu lidi, kteří jdou a chčijou po tom větru a všechno jim prochází a na rukou mají krev a kapsy, do kterých jim tečou šílené peníze. A pokud se s tím něco nestane, tak to tak zůstane a s tím hovno uděláme.“ Závěrečná poznámka lobbisty K.

Režie a dramaturgie: Petr Boháč
Hrají: Jiří Štrébl a Jindřiška Křivánková

Petr Boháč patří mezi důležité postavy současného fyzického a tanečního divadla v České republice. Je spoluzakladatelem a režisérem divadelní skupiny Spitfire Company a režisérem skupiny Tantehorse. Od roku 2007 zastává pozici uměleckého ředitele Mezinárodního festivalu Nultý bod a je také divadelním dramaturgem Paláce Akropolis. Za své režie dostal několik evropských i lokálních ocenění. Site-specific projekt Procesy 10/48/7830 o Miladě Horákové, jenž se odehrál v autentických prostorách Vrchního soudu v Praze, byl ohodnocen jako jeden z nejdůležitějších počinů nového divadla a Petr Boháč za něj obdržel např. cenu Osobnost roku udělovanou Festivalem Next wave… Představení, které režijně vytvořil, byla mimo jiné uvedena v Německu, Makedonii, Chorvatsku, Holandsku, USA, Polsku, Maďarsku atd.

Nadační fond proti korupci (NFPK) zřízený v březnu 2011 si stanovil jako svůj hlavní cíl podporovat rozvoj etických hodnot v demokratické společnosti a odhalovat skrytou korupční činnost ve veřejné správě. Finančně i mediálně podporuje odvážlivce upozorňující na významné veřejné kauzy. Oznamovatelé totiž prozrazením citlivých skutečností riskují své zaměstnání i klidný život. NFPK usiluje o změnu vnímání oznamovatelů. Jsou to odvážní lidé, kteří šetří peníze daňových poplatníků. Při své činnosti NFPK vychází zejména z podnětů občanů, ale i neziskových organizací a dokonce i od úřadů státní správy a samosprávy. NFPK analyzuje přijaté podněty a to zejména z pohledu možného korupčního jednání. Obsahem řady podnětů jsou také legislativní a jiné návrhy, jak s fenoménem korupce bojovat.

Věra Ježková „Tvrdý sport, jakým je cyklistika, mě formoval natolik, že umím bojovat i s nesnázemi v naší společnosti. Když jsem dokázala úspěšně reprezentovat republiku, tak se stejným úsilím udělám vše pro to, abych učinila přítrž i neekonomickým záměrům ČEZ, které by poškozovaly ČR.“ Říká Věra Ježková, odbornice na hornictví, ekologii a čerstvě i držitelka ceny za odvahu od Nadačního fondu proti korupci. Ten ocenil, že si Ježková, akcionářka ČEZ, troufla čelit zřejmě nejvlivnější organizaci v zemi. Upozornila totiž, že kvůli nedostatku uhlí bude zmařena mnohamiliardová investice do modernizace elektrárny Prunéřov, za kterou navíc stojí firma napojená údajně na bývalého šéfa ČEZ Martina Romana Škoda Power.

Kauza Prunéřov V září 2012 započala společnost ČEZ realizovat stavbu nových bloků elektrárny Prunéřov II o výkonu 3×250 MW v hodnotě 25 mld. Kč. Pro provoz elektrárny však ČEZ nemá dostatek uhlí. Investici naplánoval ČEZ tak, že budoucí elektrárna by měla být zásobována výhradně z Dolů Nástup Tušimice (dále DNT) s tím, že její ekonomická návratnost je dimenzována na 25 až 30 let provozu. To znamená, že pokud by byl záměr dokončen v roce 2015, bude nutné zásobovat elektrárnu uhlím z DNT až do let 2039 až 2044. Těžba v tomto dole však bude zřejmě ukončena již kolem roku 2030, což plyne z řady dokumentů Severočeských dolů (jejich výroční zprávy, pasport ložiska DNT, atd.) či analýzy energeticko-poradenské firmy SEVEn). Nejnověji byly tyto informace potvrzeny v rámci posuzování vlivů další těžby v DNT na životní prostředí, kde je výslovně uvedeno, že na konci roku 2029 zůstane v dole k vytěžení jen 18 milionů tun uhlí, což bude stačit ČEZu zhruba na dva roky. Z toho vyplývá, že následující řadu let bude Prunéřov bez uhlí z DNT. To je ovšem velmi závažný problém, jelikož jiná varianta zásobování uhlím nepřipadá z praktického hlediska v úvahu. Nutno nicméně podotknout, že v těchto výpočtech zásob uhlí není navíc zohledněna nelegální neevidovanou těžbu uhlí v hodnotě 3 mld. Kč, která je v současnosti vyšetřována policií ČR. Koneckonců na nelegální těžbu uhlí v DNT upozornilo ve svém dopise z roku 2008 i samotné Ministerstvo životního prostředí. ČEZ doposud nedokázal vysvětlit, proč investuje do elektrárny, pro niž nemá uhlí. Pouze opakovaně uvádí, že uhlí je dostatek a odkazuje na posudky znalců, jež mají tuto skutečnost potvrzovat.