L‘Orchestre International du Vetex se od jiných západoevropských kapel, inspirovaných balkánskou vlnou, podstatně liší – a to nejen přítomností akordeonu anebo přesahy do jazzu. Hutný a přitom elegantní, temně zářivý zvuk kapely občas zní jako jihoitalská banda, tedy důstojně kráčející dechový ansámbl s repertoárem sahajícím od lehké klasiky až po pohřební pochody. Jindy – jako například v humorně nazvané skladbě Vetex-Mex (tedy Tex-Mex z belgické textilky), slyšíme ozvěny neodolatelného karibského rytmu cumbia, a Mishra Kal Urlu představuje organické propojení turecké hudby z Balkánu s Bollywoodem.

Plná sestava čítá patnáct dechařů – od flétny a klarinetu přes trojici trombonistů až po sousaphone, vizuálně téměř šokující nástroj, nápadný obrovitým zvukovým trychtýřem, který ční nad hlavou hudebníka jako z plechu vytepaná svatozář. Skupina získala svůj název podle belgického textilního koncernu Vetex, jehož opuštěnou tovární halu používala jako zkušebnu. Sestava je – jak indikuje název – skutečně mezinárodní a multikulturní, s muzikanty z obou jazykových zón Belgie i z Francie. První album natáčela ve francouzském městě Lille, ve studiích v kulturním areálu Maison Folie de Moulins, který vznikl rekonstrukcí starých pivovarů. Následovala turné v jižní Francii, Itálii, koncerty v Rotterdamu a La Rochelle. V roce 2008 kapela absolvuje 8 tisíc kilometrů dlouhé turné na Balkáně, koncertuje v Sarajevu, Bělehradu i v Bulharsku, a v Mostaru se setkává se zpěvačkou, trumpetistou a akordeonistou z Bosny, kteří pak hostují na novém koncertním programu Balkan Banquet. Není to neuvěřitelné? Téměř dvacetičlenná sestava hrající na opravdické nástroje prosperuje v éře deejayů, samplů i laptopů.

Petr Dorůžka