Představení Lorca – marná láska je mono-drama-mimickým obrazem Radima Vizváry, který je inspirován vztahem F. G. Lorky se S. Dalím a jeho historicko-románovou studií Iana Gibsona. Ta podává zprávu o zvláštním přátelství těchto dvou umělců, jehož esence, smysl a přesný tvar jsou předmětem dohadů, bádání a interpretací. Vypráví o jejich setkání ve Studentské rezidenci v Madridu, společně prožitém čase v Cadaquésu, kde se jim dostalo prostoru pro zážitky intimně-soukromé, též o následném odloučení a komunikaci pouze korespondenční, krátkých opětných shledáních a Lorcově předčasné násilné smrti. Ve svém závěru pak o osamělosti Dalího, pro něhož bylo toto přátelství podnětem k hluboké reflexi a naléhavé nostalgii. Osobní výpověď a provokativní ohlédnutí k otázkám týkajícím se tématu homosexuality a jejím postavením ve společnosti, využívá prostředků těla a jazyka mimického divadla. Jakousi skrytost, skrývavost, plachost a možnost popření přítomnosti homosexuálního podtextu ve vztahu Lorca-Dalí považujeme nejen za příznaky tragiky či marnosti této lásky, ale též je označujeme za ideální výchozí bod pro Queer mime performance.

Dramaturgie: Matěj Samec Choreografie – Kathak: Anežka Hessová Hudba: Ondřej Gášek Scénografie: Hugo Čačko Light design: Martin Špetlík Produkce: David Mangel Hraje: Radim Vizváry Hlas: Jakub Gottwald