Nová deska ¡Let Freedom Ring! vychází v září 2009 na značce Cooking Vinyl. Koncert v Praze: 6. října 2009 v 19:30 v Paláci Akropolis. Chuck napsal nové písně na „jeden zápřah“ u otevřeného okna během vlny letních veder v roce 2008 v San Francisku. V přehrávači se mu zrovna točili Dwight Twilley, Iggy, Thin Lizzy a Knack. V průběhu toho léta nakonec vzniklo koncepční album. Písně byly hodně přímočaré a přímo volaly po kytarách a ještě dalších kytarách. Taky chtěly být nahrané někde v místě syrovém a inspirativním. Pro Chucka je hudba spojená s místopisem – inspiraci čerpá z toho, co je na místech kolem něj zajímavého. Chuck nakonec přemluvil pár spřízněných hudebníků k cestě do Mexico City – dnes největšího města na světě s 25 miliony obyvatel. Desku nahráli ve studio Estudio 19, docela moderním, tedy, možná v roce 1958 bylo moderní… Spolu s Chuckem produkoval Greg Leisz (na kontě má spolupráci s Beckem, Emmylou Harrisovou a skupinou Wilco). Během tří dnů od jejich příjezdu vypukla naplno epidemie prasečí chřipky a nedůstojné nošení modrých roušek do syrové atmosféry nahrávání celkem dobře zapadalo. Během dalších osmi dnů zúčastnění hudebníci nahráli kompletní základy k desce ¡Let Freedom Ring! – během těch dnů zažili kompletní výpadek elektrického proudu, razii policie, zemětřesení o síle 6.4 Richterovy stupnice a další veselé příhody. Mexico City je sice ze San Franciska jen 4 hodiny letu, ale jim se to zdálo jako na odvrácené straně Měsíce. Kolem nich se sice děly všemožné divy, oni se však zavřeli v bambusem obloženém malém studiu a zesilovače zapnuli hodně nahlas. Chuck hrál na svého Fendera, Kelly Stoltz zpívala doprovodné vokály, Rusty Miller (hraje v kapele Jasona Lytea) hrál na basu. Bubnoval Ernest „Boom“ Carter. Carter nahrával se Springsteenem “Born To Run”, ale hned jak dokončili šestiměsíční nahrávání, rychle E Street Band opustil. Výsledkem pilné práce této různorodé směsice hudebníků jsou písně prodchnuté duchem současné Ameriky jako málokteré jiné: od úvodní Sonny Liston's Blues snad inspirované ve zvuku skupinou Clash, přes titulní nasládle popovou (jestli je možné to v případě Chucka Propheta vůbec vyslovit) skladbu ‘Let Freedom Ring’ až po Eddie Cochranem ovlivněnou ‘Good Time Crowd’.