pátek 4. 10.
info Společný koncert dvou brněnských kapel, na kterém obě kapely pokřtí svá nová CD. MUCHA + TY SYČÁCI, dvojkřest CD Společný koncert dvou brněnských kapel, na kterém pokřtí Ty Syčáci nové CD Eldorádo a Mucha rovněž nové CD Slováckou epopej. NIKOLA MUCHA Bývá považována za písničkářku, ale písničkářka není. Označují ji za Záviše v sukni, ale i k němu má daleko. Pohrává si s punkem, ale ani punk to není. Nikola Mucha tyto věci neřeší. Stačí jí, když někomu udělá radost. Za přičinění štěstí, náhody a chemie se spojila s Martinem „Evženem“ Kyšperským (Květy), Petrem Zavadilem (Ty Syčáci) a Štěpánem Svobodou (Budoár staré dámy), a tím udělala radost celé jižní Moravě. MUCHA se stala esencí toho nejlepšího z Brna, deska Slovácká epopej tamním nejočekávanějším počinem letošního roku. Tvorba Nikoly Muchy je tak trochu punk, tak trochu folklor. Trochu hormonální blouznění, trochu sebejisté kázání. Trochu hudba, trochu performance. Z jejích písniček stojících na obstojné kytaře a silných textech, zaměřených především na marnost a náročnost ženské existence, neschopnost a nezodpovědnost dnešních mužů, hygienu ústní i jinou, dokázali zkušení muzikanti vytřískat maximum. Dílo bylo dotaženo na úroveň syrové a autentické hudby. Náměty, texty a zpěv patří Nikole, ale až košaté aranže a barvité zvuky ostatních nástrojů dělají ten opravdový a přitom citlivý rachot. Nikoliným záměrem je posílit sebevědomí svobodných matek a dnešních deprimovaných žen prostřednictvím punku. „Některé skladby znázorňují zoufalý výkřik frustrace a izolace, jiné naopak akutní potřebu lásky. Chlapi sú kokoti, ale bez nich to zřejmě taky nejde,“ usmívá se Mucha. „Deska je výpovědí třiadvacetileté Muchy, svobodné matky s pětiletou dcerou a ženské na pracáku. CD Slovácká epopej vychází za laskavé podpory fanoušků prostřednictvím crowdfundingového portálu Hithit. TY SYČÁCI V roce 2013 vydávají Ty Syčáci po několika letech práce album Eldorado, jakousi cestu kolem světa ve dvaadvaceti písních s texty složenými z mezinárodně srozumitelných latinských slov a fragmentů jiných jazyků. Translatina! Nová praevropština. Poetické esperanto. Zase něco jiného, než co kapela dělala dřív. První pokus spojit Vášovo fyzické básnictví s energií a zvukovou představivostí Syčáků v podobě srozumitelné komukoliv na světě. Ptáci zpívají, houby mluví, kaktus naříká, leguán cvičí jógu, námořníci uklidňují záhadného netvora, egyptská královna hledí do budoucnosti a čas běží. Rajské jablko z Eldorada zraje a zraje. E L D O R A D O IN TRANSLATIN BASIC ENGLISH ETC. Cesta kolem světa, tak dlouho na západ, až se člověk dostane zpátky domů. Cesta kolem světa, v duchu. Cesta kolem duše. Cesta kolem duše světa. Člověk hledá Eldorádo, jiný svět, Nový svět, ráj na zemi. A poté, co všechno procestoval, ho nachází doma, v duchu. Někteří drozdi jsou velmi zajímaví. Zapojují do svých písní kromě vlastních nápadů i zvuky okolí, variace na zvuky světa, blízkého i vzdáleného. Člověku se může stát, že se jednoho krásného dne, na okraji města, u řeky, na cestě mezi antropologickým muzeem a zoologickou zahradou, zaposlouchá do písně výřečného drozda, slyší toho stále víc a víc… A najednou se mu zdá, že chápe, co chce ptáček tak naléhavě povědět: Svět mluví, celý svět k tobě mluví, poslouchej, odpovídej! Eldorádo je tady, blízko, nadosah, rozumíš? Běž a řekni to ostatním. Kouzelným jazykem, samozřejmě, jako starý Orfeus. Místo jeho magické lyry můžeš použít počítač, hahaha. Hrej, hrej si, mluv a zpívej. Mysli na svatého Františka. A nezapomeň na kamarády, ty tuláku, trampe, indiáne, alternativní slavíku, ať je vás víc, hlav i rozumů, globalistů, mentálních, experimentálních! Od malička jsem byl fascinovaný latinskými jmény zvířat, nejen dinosaurů. To se mi hodilo v polovině devadesátých let, kdy jsem z rozverné touhy po univerzálním jazyce napsal řadu textů nazvanou Una Lama Zoo. Ty jsme pak se skupinou studentů herectví brněnské JAMU přetvořili ve stejnojmennou show fyzického básnictví, která v letech 1997–1998 šířila v klubech, divadlech a na různých festivalech poselství prosté, úderné a osvěžujícím způsobem matoucí anarchie. Výborně! V roce 2004 jsem se vrátil k výchozímu nápadu, přemýšlel o evropské identitě, obklopil se slovníky, učebnicemi a začal psát texty v řeči, kterou jsem nazval translatina (na rozdíl od běžné řeči – lingua – a řeči osvobozené od jasných významů – paralingua). O tři roky později jsem výběr z původní Zoo upravil a podstatně rozšířil. Přidal jsem řadu kreseb. Vzniklo Eldorado. S kamarády z kapely, v níž je možné všechno, jsme z několika básniček udělali voicebandy, zpestřující naše cesty po Evropě a zámoří k opravdu všeobecné spokojenosti. Pak jsme nahráli verzi celého dílka pro jeden hlas. Pro víc hlasů. Pro hlasy a chameleónský orchestr. Představovali jsme si přitom české trampy, původní členy toho zvláštního meziválečného hnutí, nenapravitelné romantiky, osvícené písničkáře, putující v druhé polovině dvacátého století stále na západ, labyrintem světa za rájem srdce, na útěku před všemi totalitami. Jako bychom byli jejich vnuky. To už je ale jiné vyprávění… Petr Váša, Brno 2013 |
|