Legendární zvukoví inovátoři naposledy zahrají ikonickou skladbu In C od Terryho Rileyho

The Young Gods se vrací do Prahy, aby před vydáním nového alba (podzim 2025) naposledy představili svou interpretaci skladby Terryho Rileyho In C. Jedná se o výjimečné setkání dvou veličin, tedy klasika amerického minimalismu Terry Rileyho, a respektované švýcarské kapely. Riley, narozený 1935, je klíčovou osobností soudobé hudby, jehož dílo inspirovalo několik generací umělců. The Young Gods způsobili na poli rocku revoluci tím, že kytary zkombinovali se samplery. Dialog mezi těmito dvěma průkopníky je základem výjimečné nahrávky i koncertního provedení.
Skladba In C, která měla premiéru roku 1964, je významnou položkou repertoáru druhé poloviny 20. století a klíčovým historickým mezníkem. In C je inovativní v několika rovinách. Partituru tvoří 53 hudebních frází, které každý hudebník opakuje v daném pořadí, počet opakování není omezen. Instrumentace je volná, provedení není řízeno dirigentem, ale samotnými hráči, kteří naslouchají a reagují jeden na druhého. Výsledkem je dokonale otevřené dílo, konstruované vzájemnou spoluúčastí hudebníků.

Takto vytvořená struktura vytváří samotnou povahu skladby. In C bylo prvním dílem, založeném na tvůrčím spojení opakování a variace. Ponořit se do skladby znamená prožít rytmický puls, vířící texturu zvuku, která se mění s každým dokončeným cyklem.

The Young Gods byli poprvé přizváni k provedení In C roku 2019 Benediktem Hayozem, vedoucím dechového orchestru Landwehr ve Freiburgu, výsledkem byl koncert s 85 hudebníky. Později The Young Gods skladbu provedli společně s Ensemble Batida, kolektivem současné hudby v Ženevě, s taneční společností Alias a s dokumentaristou Peterem Mettlerem pro jeho film Petropolis.
Na albu Play Terry Riley In C nabízejí The Young Gods zcela novou a převratnou interpretaci skladby, která stojí na formátu tria s vlastním zvukovým slovníkem, tvořeným elektronickými nástroji, bicími a kytarami. Hudebníci se řídí partiturou i pokyny Terryho Rileyho, ale zároveň si ponechali určitou volnost. Intenzita zvuku se vyvíjí v několika dlouhých cyklech, od téměř tiché polohy ke kulminaci a zpět. Též se rozhodli držet neměnné tempo, výsledkem je hypnotický groove, který se klikatí a osciluje v neustále se měnících se prstencích i explozích.

Konstantní rytmický puls tak rámuje celou skladbu. Perkusivní údery, kytary, hluboké basové linky, tikání hi-hatky i tříhlasé motivy vytvářejí sérii vrstev, které přicházejí jedna po druhé, navzájem se překrývají, proplétají a generují tok, který vás unese a nepustí. Posluchač to vnímá jako transovní probuzení do nové reality, fascinující tím, jak odlišně lze dané možnosti uspořádat.

To je ale jen začátek. Rozvíjením pasáží crescendo a decrescendo, variacemi s opakovaným přidáváním a odebíráním hudebních frází, tvůrčími změnami barvy tónů, vytváří kompozice sérii vzestupů, extatických plošin a tišin, které dílu dávají charakter živé formy. Výsledkem je šelma s výjimečným temperamentem: řve, létá, kouše, objímá vás a otevírá vaši mysl. Nadevše ale vytváří rytmický groove bez váhavých momentů. Mottem Play Terry Riley In C je hrát a poslouchat jeden druhého. Provedení triem The Young Gods otevírá dosud skryté možnosti Rileyho nadčasové kompozice, které předchozí generace muzikantů opomíjely.