O akropoli

PALÁC AKROPOLIS - LABYRINT KULTURNÍHO DĚNÍ! centrum nezávislé kultury, které nabízí ojedinělé hudební, divadelní a výtvarné projekty.

Palác Akropolis

Od svého vzniku se v prostorách Paláce Akropolis neustále představují tuzemští interpreti i zahraniční špičky mnoha žánrů hudební a divadelní scény.

Pestrý program plný mnoha zvučných jmen doplňují i méně známí či začínající umělci. Ročně se zde uskuteční cca 950 kulturních akcí.

VIRTUÁLNÍ PROHLÍDKA

 

Ocenění

 

Hodnocení důvěryhodnosti - Mezinárodní ocenění
"Creditworthy A"(Bisnode, 2014)
Hodnocení důvěryhodnosti - Mezinárodní ocenění  "Creditworthy A"(Bisnode, 2013)
Hodnocení důvěryhodnosti - Mezinárodní ocenění  "Creditworthy A"(Solidited, 2012)

 

 

 

The Best of Prague - Best Music Club (The Prague Post, 2011)
The Best of Prague - Best Music Club (The Prague Post, 2009)
The Best of Prague (Cena internetového magazínu prague.tv, 2003)
Nejoblíbenější klub (Gallupův ústav, 2001)
Čtvrtý nejoblíbenější koncertní sál (Gallupův ústav, 2001)
The Best Rock Club (The Prague Post, 1999)
Interiér roku – František Skála a David Vávra (Grand Prix Obce architektů, 1996)

 
Interiéry

„Interiéry paláce byly koncipovány tak, aby naplňovaly představu generačního prostoru a nezávislého kulturního centra.” 

František Skála, autor výtvarného pojetí Paláce Akropolis 

Podobně jako se na fasádě Paláce Akropolis mísí původní návrh z dvacátých let s moderními barvami a magickým okem, i interiéry Paláce Akropolis v sobě spojují minulost a současnost doplněné vizemi budoucnosti.

Po vchodu do šatny upoutá pozornost, jak jsou kovové prvky doplněné přírodními, což je charakteristický rys všech jinak rozmanitých interiérů paláce. Šatnu, která přes léto slouží jako zahrádka ke kavárně, napravo oživuje točící se sloup se stínohrou a po levé straně pult podobný lokomotivě. Z kovových pultů vyrůstají lampy přírodních tvarů a nad nimi se na stropě rozprostírá detailně malovaný přírodní svět. Z něj visí lustry připomínající kapky vody chycené v sítích.

 

Kavárna akropolis     

je obložená korkem s rytinami z reálného i fantazijního světa Františka Skály. Rytiny na baru, zrcadle, vitríně, stěnách, policích i skříni osvětlují oblá světla zakomponovaná do korku. Lampy ve tvaru květů se sklánějí nad barem, u kterého je možné si kromě vstupenek zakoupit také trička, knihy a další předměty. 

foyer

slouží jako výstavní síň a kuřárna. 

velký sál

nese duchovní a symbolické prvky. Jako stínidla světel jsou v sále stejně jako v celém paláci použity velké choroše. Výklenky a točitá schodiště doplňují rozmanité plastiky. Najdeme zde „moderního Charóna“, auto převážející mrtvé na druhý břeh, ženské a mužské atributy i ztvárnění vzniku života. Nechybí plastiky znázorňující jednotlivé druhy umění ani umělecká svoboda vyjádřená hejnem vlaštovek poletujících na stropě. Z balkonu podává směrem ke scéně Božská ruka „dar“, pánskou brašnu plnou talentů. 

malá scéna

je zdobena zlatými a měděnými prvky. Skýtá výjimečné technologické zázemí, její součástí je kabina pro DJ či zvukaře. Je ideálním místem pro komornější akce a koncerty. Návštěvník může být v centru dění nebo v klidové světle zařízené zóně vedle baru. Na podlaze malé scény najdeme stejné obrazce jako ve foyer a v chodbách paláce. Malá scéna je přímo propojena s Velkým sálem.

v divadelním baru     

je možné oddychnout pod antickými sloupy a posedět pod dýmkou míru klenoucí se nad barem. Prostor je obložený dřevem, do přírodních materiálů a tvarů vstupují prvky z trolejbusů a kovové elementy. Divadelní bar nabízí v rohu „chambre separée“ s intimní atmosférou podobnou zpovědnici. V chodbě vedoucí k divadelnímu baru lze otevřít další bar „u hada“, jehož dlouhé tělo se vine po podlaze. 

Restaurace    

navržená Františkem Skálou a Davidem Vávrou se nese v surrealistickém duchu. Kombinuje styl amerických jídelen, art deca a českých 50. let. Můžete zde obdivovat Skálovy mikrosvěty pouští, jiných planet i zvířat, které byly vystaveny na Expu 92. 
 
Historie

oko do světa

 

Palác Akropolis začal stavět v březnu 1927 architekt a stavitel Rudolf V. Svoboda.
Na rozhraní Žižkova a Královských Vinohrad si přál vytvořit dům s kavárnou a divadelním sálem vybavený nejmodernější technikou k projekcím filmů. Už v únoru 1928 proběhla kolaudace budovy a majitel a architekt v jedné osobě si splnil sen o „podivném domě, v jehož různorodých prostorách bych našel skvělou hudbu, divadlo, výtvarné umění. Kam bych chodil na schůzky, na pivo, s přáteli tančit a bavit se do rána. Kde by se prodávaly věci, které jinde nejsou k dostání, a kde by se potkávali lidé, kteří jinde nejsou k potkání.“

V moderní činžovní budově s romantickou kavárnou našly domov rodiny z vyšší střední třídy. Hospodářská krize na sebe ale nenechala dlouho čekat, a neblaze se podepsala na stavebním průmyslu. Majiteli domu nezbývalo než vzniklé dluhy částečně pokrýt exekučním prodejem Akropole. Dům koupila Společnost pro pohřbívání žehem a kulturní ambice upozadila.

Padání prachu na pět set míst v divadelním sále nenechalo chladného divadelníka Prokopa Leitricha. Rozhodl se, že se svým souborem Komedie vrátí sálu život. Trpělivě čekal na udělení koncese a 23. ledna 1928 slavnostně znovuotevřel divadelní sál. Od Leitricha sál převzal populární herec Karel Želenský. S manželkou Laurou vedli divadlo šest sezón, ale vytvořit „velkoměstské“ divadlo se jim nepodařilo. Pro obyvatele Prahy bylo divadlo příliš daleko od centra města.

Ve 30. letech přišel s radikálním řešením podnikatel a tehdejší režisér Velké operety, Jiří Koldovský. Provedl rozsáhlou rekonstrukci sálu a angažoval nový soubor. 27. srpna 1939 zahájilo sezónu Moderní divadlo s lákavým obsazením - v činoherních představeních vystupovaly divadelní a filmové hvězdy. Během 2. světové války zde probíhala občasná promítání filmů. Po konci války sál opět krátce fungoval jako divadlo. Po únoru 1948 bylo divadlo uzavřeno a sloužilo jako sklad a jídelna.

V roce 1991 dům koupila Žižkovská divadelní a hudební agentura a za pomoci Nadace Pražská pětka zrekonstruovala a zprovoznila restauraci. Divadelní sál prošel rozsáhlou přestavbou a k divadelnímu programu se přidaly také koncerty a další kulturní akce.

Palác Akropolis je dnes multifunkčním centrem setkávání lidí a různých druhů umění. Dostává svému symbolu pulzujícího oka, jež mezi slova Palác a Akropolis zasadil výtvarník František Skála. Budovu rozsvítil pískovou a olivovou barvou a opakující se pozůstatek secese, plastický květ na fasádě domu, proměnil v magické oko. Palác Akropolis pozorně jako toto oko vybírá doma i ve světě, co nabídne svým návštěvníkům, aby jim rozšířil obzory.

 
Partneři
Hlavní město Praha Městská část Praha 3 Ministerstvo kultury ČR Státní fond kultury ČR Liveurope_of Liveurope_euro Pražská energetika
České centrum NY Slovenský institut v Praze Goethe Institut Francouzský Institut Švýcarské velvyslanectví Art
Radio 1 Full Moon Poslouchej.net Muzikus.cz Alter Echo
Žižkovské listy ARTIKL Taneční aktuality Studentpoint.cz informuji.cz
Poslouchej.net Newton Media Adjust Art Osa Gambrinus Hotel Malý Vítek
Doporučujeme