Pravda je asi taková, že písničky na všech CD, ECHT!u – Hořký pití, Smutný věci, Je mi krásně, Echt! živě v Paláci Akropolis a jiných nahrávkách (jsou tam dokonce i vinyly) jsou prostě většinou svižně zhudebněnou poezií textaře a kapelníka Karla Malíka. Stane se sice občas, že se téma některé skladby hospodského prostředí lehce dotkne (např. písnička Klamovka na CD Smutný věci nebo Žízeň na CD Hořký pití), ale i když v sobě jakési dědictví pub rocku úplně nezapře, záběr má tvorba ECHT!u rozhodně mnohem širší. Čím se jejich muzika skutečně vyznačuje, je to, co občas zarazí i zkušené publikum, totiž, že texty více méně závažné, až osudové, jsou doprovázeny většinou hudbou vyloženě rozvernou až skočnou. To je pro ECHT! skutečné specifikum. Jinak zařadit je šmahem do jakéhokoli „šuplíku“ vždy bylo a je trochu ošidné.

Občas na svých nahrávkách „hrábne“ ECHT! i mezi tzv. „pubovou“ klasiku, např. užitím popěvku od skupiny Pogues v písni Noc je dlouhá na CD Hořký pití nebo podá po svém píseň Morning, Morning od Fugs na CD Smutný věci nebo dokonce dá svou podobu písni Hudsonský šífy od Wabiho Daňka na CD Je mi krásně. Na stejném CD jsou ještě použity dva texty od přítele Jury Háska Krchovského – Skořápky a Už bych měl dávno spát. Za zmínku stojí také zvláštní pojetí písně z fronty 1. svět. války Vojna na Itálii, ke které údajně napsal text prastrýc bratrů Filipa a Jáchyma Topolových.

Souborem prošlo za ta léta poměrně dost muzikantů, a někteří z nich se zjeví jako hosté – a hlavně staří kámoši z plaveb klidných i bouřlivých – na výročním koncertě 24.10. na palubě pražského Paláce Akropolis.

Těšíme se, váš ECHT!