ZRNÍ Kladenští ZRNÍ jsou něco mezi Radiohead a Václavem Koubkem. Mezi rychlým městem a mlžným lesem. Na české scéně jsou naprostým originálem. Vytvářejí meditativní plochy i startují nekompromisní kapelní lokomotivu. Evidentně se odkazují na svoje kořeny v lidové hudbě i ve zvířecích skřecích, a zároveň jsou zcela současní. Samply, smyčky, kameny. Hodně si hrají, povídají si jako prstama ve vzduchu, jako děti na ulici, a tvoří tak barvitou skládanku. Stejně tak však dokáží být velmi přímočaří a struční. Ze Zrní na podiu sálá ohromná chuť hrát a zvát do svého osobitého světa. Zpívají česky. O tom, jak jde hrdina počítačový hry do světa. Jak ta žvejkačka co žvejkal už byla dost jetá, bouch bouch bouch bouch bouch do světa. Něžný artbrut. Dřevo, město, svaly, buchary. Zrní je hra, kladenskej uhelnej zen.

DVA : Folklór neexistujících národů. Něco mezi severem a jihem. Tam, kde 2 znamená dva. Lidské hlasy a akustické nástroje ve smyčkách. Cirkus, kabaret, beatbox, popsong, akustické elektro a elektrické akusto v dvouvrstevnatém obalu. Texty v universálních jazycích.