Již po sedmnácté bude republikou křižovat ojedinělý putovní koncert – festival Slet bubeníků. Jen jednou do roka se sejde parta bubeníků, aby nadchla publikum každého věku a vyznání. Kromě bicích, bubnů, perkusí, hlasů a zvuků se letos do sestavy dostal i neobvyklý hudební bicí nástroj – cimbál.

Rytmy bez hranic na tisíc způsobů. Ze Sletu bubeníků je vítaná unikátní událost, která v současné době a podobě nemá ve světě konkurenci (recenze časopisu Report)

V České republice stejně jako v Evropě existuje řada festivalů různého žánrového zaměření. Slet bubeníků se v celoevropském kontextu natolik vymyká konvenčním festivalům, že nemá obdoby. To ostatně potvrzují jak návštěvníci našeho festivalu, tak odborná veřejnost a především samotní zúčastnění hudebníci. Svým pojetím, dramaturgií a především koncepcí si získal Slet bubeníků, jehož domovským přístavem se stala Praha, nenahraditelné místo na hudební mapě Evropy.

Každý rok jiná sestava, každý rok vytvoření nových kompozic. To je každoročně hlavní myšlenka Sletu bubeníků. Jen jeden umělec se opakuje každoročně a to Pavel Fajt, který patří k zakladatelům přehlídky Slet bubeníků a který je uměleckým vedoucím a garantem projektu. Fajt je známý svým přesahem a hudebním nadhledem, není ukotven v žádném hudebním žánru. Ke spolupráci zve své bubenické kolegy z tuzemska, výběr je vždy takový, že zahrnuje vícero hudebních žánrů a uměleckých směrů, a tak na pódiu umožňuje setkání, která by se jinak nekonala. Vedle sebe stojí a spolupracují reprezentanti zcela odlišných hudebních žánrů, jako například alternativa, rock, ethno, world music, ambientní hudba, klasická hudba. Vůdčí umělecká osobnost Pavla Fajta svojí hudební vizí stmelí hudební vnímání ostatních hudebníků v jeden kompoziční celek. Produkčně je Slet bubeníků zajištěn tak, že všichni zúčastnění mají zajištěn tvůrčí pobyt, který trvá deset dní. Během tohoto období vzniká hudební materiál k novému ročníku. Skladby z minula se nikdy neopakují, každý rok vzniká nové dílo, nová hudebně rytmická kompozice. Po deseti dnech workshopu, zkoušení a umělecké přípravy je kompozice předvedena veřejnosti.

The Dark Side of the Groove je podtitul letošního ročníku Sletu bubeníků, kterým hudebníci chtějí vzdát hold prvním hudebníkům, kteří začaly groove používat, a tím odstartovali novou kapitolu hudby, která stvořila nové hudební styly, jako je techno, drum´n´base, hiphop, rap, chill-outová hudba. Bubeníci se odvolávají až ke kořenům, kdy Pink Floyd na albu Dark side of the Moon použili sekvencer. Bubeníci do svých rytmických kompozic hodlají začlenit samply z průkopnických dob, rozvinout je s elektronikou, bubny a cimbálem, coby etnickým bicím nástrojem. Pod rytmy tak budou bublat parafráze na nejstarší hudbu stylu groove.