Alexander Balanescu, vizionář spojující Kraftwerk s Johnem Cagem

Ansámbl rumunského houslisty Alexandera Balanescu patří do stejné třídy jako světově nejúspěšnější komorní těleso Kronos Quartet – ale na rozdíl od něj se zaměřuje výhradně na experimentální žánry a stylové přesahy.

• Dlouhodobě spolupracuje s anglickým minimalistickým skladatelem Michaelem Nymanem, hraje akustické verze elektronických skladeb skupiny Kraftwerk, podílel se na albu Bartók maďarské skupiny Muzsikás, účastnil se koncertního turné Pet Shop Boys a v repertoáru má skladby Johna Cage, Davida Byrna, Philipa Glasse i Yellow Magic Orchestra. Mezi osobnostmi soudobé hudby je řazen k nejodvážnějším vizionářům i hudebním znalcům: zkomponoval „surrealistickou minioperu“ Ostrov – setkání Robinsona Crusoa s kanibaly, a k jeho nejžádanějším projektům patří multimediální představení, věnované odkazu velké rumunské zpěvačky Marie Tanase, která čerpala z pijáckých písní cikánských kapel rumunského venkova. • Alexander Balanescu se narodil jako syn universitního profesora, vyrůstal v Rumunsku, dospíval v Izraeli, hudbu studoval v Londýně i v New Yorku na Juillard School of Music. Roku 1987 založil Balanescu Quartet, roku 1992 natočili průlomové album Possessed pro nezávislou značku Mute Records, s akustickými transkripcemi skladeb Kraftwerk – což Balanescu zdůvodnil slovy: ‘Housle existují dvě století, a my se snažíme je dostat do harmonie s moderními skladbami.’ Další album, Luminitza, Světlo naděje, inspiroval pád komunistického diktátora Ceaucesca. Celkem 15 let Balanescu vedl ansámbl britského skladatele Michaela Nymana, a když maďarská skupina Muzsikas se zpěvačkou Martou Sebestyen natáčely album Bartók, přizvali právě Balanesca, který spolu s houslistou skupiny Muszikas k nahrávce přispěli Bartókovými houslovými duety. Roku 2013 vystoupil Balanescu spolu s rakouským video-performerem Klausem Obermaierem na festivalu v Rudolstadtu v programu Maria T, věnovaném 100letému výročí narození rumunské zpěvačky Marie Tanase. „Pijácké písně zpívala ráda a s velkým zaujetím i osobní zkušeností,“ uvedl tehdy na koncertě Balanescu. Maria Tanase patřila v Rumunsku k největším hvězdám 20. století, svůj repertoár čerpala z lidových písní venkova i z romských ghett. Německá specialistka na rumunskou hudbu Grit Friedrich říká: „Maria Tanase byla plná vášní, emocí, prošla dramatickými změnami, rumunským fašistickým režimem, válkou, socialistickou érou v 50 letech, a celou tu dobu setrvala ve své vlasti, i když měla příležitosti odejít. V 60. a 70. letech její nahrávky z rumunského rozhlasového vysílání zmizely, protože za socialismu byly v kursu optimistické písně a ne tragické balady doina. Teď její písně v Rumunsku zpívá mladá generace.“ Balanescův koncert v Praze přinese jak ukázky z projektu Maria T, tak i skladby Kraftwerk a též ochutnávku chystaného alba Transrapsodia.