Zahrají: Vítkovo Kvarteto Václav Neckář a Bacily Jana Kratochvílová

Ota Petřina, Zdeněk Juračka, Jiří Růžek, Honza Šulc, Lou Fanánek Hagen, Petr Mráz, Milan Cimfe a členové Vítkova Kvarteta, za doprovodu mnoha přátel spojili své tvůrčí síly v nahrávce, která se stala unikátní ve své podobě, právě díky propojení tak diametrálně odlišných osobností.Téma Veteránů, je však natolik silné, že účastníky tohoto projektu jsou i jeho posluchači. V průběhu studené války jsem si ani nedovedl představit, že jednou osobně poznám takové hvězdy, jakými byli Zdeněk a Ota. To, že s nimi budu točit desku, byl jen divoký sen. Vítkovo kvarteto, přední reprezentant všech hudebních outsiderů, bylo těleso vpravdě hudebně zavrženíhodné, ale jeho přínos na poli konzumního rocku byl zcela výjimečný. Příchod Zdeňka znásobil naši potenci na tomto poli. Ota nikdy nekonzumoval, zahaloval nás dýmem partagasek, a oba svým uměním, přinesli odpovědnost, která nás zavazovala. Vše dospělo do stadia nutnosti vytvořit projekt nový, ve kterém by i děsiví Vítkáči dokázali, že umějí hrát i na hudební nástroje. Pak stal se zázrak.Jen s velikými obtížemi dokážu poslouchat svůj hlas, zatížený mnoha jazykovými vadami, ale Veterány si pouštím už celých těch dvacet let. Nejde jen o hudbu, jde i o ducha, který do našich textů vnesl Fanánek. Spolu s Honzou, Otou a Petrem dokázali napsali fakt dobrý pecky. Mám je opravdu rád.Hodně mě překvapilo, kolik dalších „bojovníků“ se k nám za ta léta přidalo. Po Otově odchodu z tohoto studeného světa, začal vznikat nápad desku zahrát naživo. Miloš Rábl se stal duchem nového souboru a postupně nastoupili Petr Váňa, Pavel Jiroušek, Jarda Petrásek, Petr Děda Mráz a já. Hned po prvních zkouškách jsem pochopil, že nám to stojí za to. I kdyby na koncerty nepřišel nikdo, tak už jen pro důvod, si s touhle partou zahrát. Je to pro mě úžasný zážitek. Pak nám odešel i Zdeněk a Veteráni už zůstali jednou provždy odkázáni sami na sebe. Jenže přišel zázrak další. Začali přicházet úplně noví veteráni, ti nehudební, stateční, kteří už svoje boje vyhráli. Naši přátelé, spolubojovníci hlásící se do jednotek šikujících se v první linii. Jirka Hrdina, Horst Siegel, Tomáš Bím, Igor Klimovič-Legenda, Slávek Jíša a další a další. Pak i nehrající kapitáni, Fanánek s Radkem Havlíčkem, kteří v dalších souborech šíří toho našeho bojového ducha.A s tím do toho jdeme. A půjdeme i s podporou a repertoárem našich spolubojovníků z Vítkova kvarteta. A pak i vás, našich Veteránů, se kterými se ještě neznáme. Vás, kteří už čekáte, až nasadíte zbroj a vyrazíte po našem boku, „…hledat svého nepřítele…“. Nepřítele jako trám, bez kterého se nedá plnohodnotně žít! Vě řím, že na této nikdy nekončící cestě nám budou držet palce i ti, kteří se našeho vítězného tažení na pozemské pouti nedočkali.Váš oddaný veterán J.R.Předsednictvo VSV