Konono n1 (Demokratická republika Kongo)

Garážová taneční hudba z Konga! Prehistorický acid house z Kinshasy! Z transovních rituálů přímo do elektronických tanečních experimentů bez mezipřistání. Hudba z válečné zóny jižního Konga, přenesená na periferii metropole Kinshasy, s drnkacími skříňkami, megafony, perkusemi z autovraků a po domácku vyrobenými mikrofony. Tento africký DIY objev se okamžitě stává hitem alternativní scény po celém světě, sklízí úspěchy nejen na podiích world music ale i na elektronických, experimentálních a jazzových festivalů. Odehrál turné s holandskou noise-post-punkovou kapelou The Ex a do londýnské Royal Festival Hall jej pozvala chicagská „post rocková“ sestava Tortoise. Debutové album vyšlo v etno-elektronické sérii Congotronics značky Crammed Discs a proniklo do první desítky Evropského žebříčku world music. Toto album zařadili mezi nejlepší nahrávky roku 2005 mimo jiné Beck či Anthony And The Johnsons, z tisku pak New York Times, Folk Roots nebo Guardian. Vystoupili na festivalu Steva Reicha, Sonar festivalu a dalších. Zpěvačka Björk je přizvala do studia k natáčení svého alba Volta. S nabídkou společného projektu je oslovil DJ Jeff Mills a odehráli společné turné s Coco Rosie. V říjnu vydal Crammed Disc dvojalbum Tradi Mods versus Rockers, na které vybraní hudebníci alternativní rockové a elektronické scény nahráli coververze, remixy i vlastní kompozice inspirované zvukem Congotronics. Na albu nejdeme Animal Collective, Sylvaina Chauveava, Deerhof, Juanu Molinu a mnoho dalších. Směs tradičního folku z Bazomba se syrovým zkreslením, k němuž by se jistě pyšně hlásil Jimi Hendrix.

Disciplin A Kitschme – mistři balkánské dekadence

Skupina navazuje na hudebně objevnou a stále nedoceněnou historii jugoslávské new wave scény, která je v nezaslouženém stínu mainstreamových umělců typu Gorana Bregoviče či balkánských dechovek. Ústřední postavou je Dušan Kojić, známý jako Koya, který před 40 lety vstoupil do historie revolučním užitím baskytary jako sólového nástroje. Ten skupinu založil po rozpadu post-punkové legendy Šarlo akrobata. Sestava vznikla ještě před jugoslávskou válkou a během nuceného exilu v Londýně vzbudila nadšené recenze na stránkách renomovaných časopisů NME a Billboard, především díky propojení tanečních trendů a hard-core rocku. Skupina hrála v mezinárodním obsazení včetně černošské zpěvačky, její alba vycházela u prestižních značek (Pinnacle). Deník The Times tehdy jejich album zařadil k „nejzajímavějším šíleným počinům roku“. Pověst skupiny přilákala renomované hosty (Skip McDonald – Little Axe), kapela se dokonce objevila na obálce prestižního časopisu Mojo. Její zvuk stojí na agresivním propojení basy, bicích, mužského i ženského zpěvu. Poslední album, Again, vyšlo v sestavě rozšířené o harfu. Cesta za novými zvukovými kombinacemi tak dostane i na pražském koncertě nečekanou dimenzi.

Renomé u odborníků získali Disciplin A Kitschme i balancováním na hraně žánrů a témat. První album skupiny odmítaly velké jugoslávské značky vydat, údajně proto, že bylo málo komerční – což je stejná výtka, která o patnáct let dříve postihla Franka Zappu. Velkou a nejen hudební inspirací byl Jimi Hendrix. Jeho vyzývavě nekonvenční zpracování americké vlastenecké písně „The Star-Spangled Banner“ inspirovalo Kojiće k podobně zlehčující verzi tehdejší jugoslávské hymny „Hej Sloveni“. V dalších skladbách Kojić citoval houslový part z Dvořákovy Humoresky, texty písní nešetří ironií jak v politické rovině („Političari + Virusi“) či hudební (narážka na Bregovićovu pop-skupinu Bijelo Dugme). V historii ex-jugoslávského rocku má skupina exkluzivní místo – tři z jejích alb jsou v historickém žebříčku Top 100, chorvatská mutace časopisu Rolling Stone jedno z alb dokonce zařadila na 12. místo své vlastní tabulky Top 100.