Nejvíce mě definuje prostor, kde jsem ještě nebyl. Čím víc se skrývám, tím víc se odhaluji. Pohybově hudební dílo pro jednoho performera a ozvučenou scénu.

Jsem křehkou strukturou, která za jiných podmínek mění skupenství a stává se stravitelnější, ale právě teď, při vyzařování největšího chladu, jsme nejkřehčí. Dotkni se mě a já buď prasknu a nebo se rozpustím. Cítím všechno co ty, jen to ještě nedokážu pojmenovat. Ukládám to k hlubokému mrazu a čekám na teplejší dny, kdy to vše, co se právě děje, budu schopný strávit.

Jeden performer a otevřená krychle, která je velkým zvukovým instrumentem.

Performuje: Viktor Černický Hudba a dramaturgie: Matouš Hekela Režie: Miřenka Čechová

Představení je součástí volné série/festivalu Destrukce spirit.

Destrukce žánru. Destrukce já. Destrukce prostoru. Destrukce postavy. Destrukce paměti. A po tom všem nový svět, nové obrazy, nové paměťové impulsy, nový smích, nové figury, nové vidění. Není toto definice umění?