Večírek kovových beatů a melancholických nálad z Velké Británie chystá Music Infinity na pátek 15. dubna. V Paláci Akropolis představí své elektronické koláže manchesterský producent Synkro čerpající z drum'n'bassu, dřevního dubstepu i ambientu. Doprovodí ho jeho londýnský kolega Guy Andrews, který míchá techno, filmovou hudbu i vypjaté post-rockové emoce.

Elektronická hudba se poslední dobou vyvíjí tak rychle, že žánrové škatulky skoro začínají postrádat smysl. Manchesterského producenta jménem Synkro (vl. jménem Joe McBride) za dekádu jeho působení na klubové scéně zařazovali novináři do drum'n'bassu, dubstepu, IDM či post-dubstepu, jeho tvorba se ale vymyká snadnému nálepkování a překračuje i hranice tanečního funkcionalismu. Jeho snové, náladově emotivní skladby čerpají inspiraci z širokého spektra postupů od jazzu přes soul až po techno a hojně využívají samplování. Právě díky nim bývá často Synkrova tvorba popisována jako „elektronická hudba s duší“. Joe McBride hrál od mládí na bubny a prošel si několika kapelami, než ho pohltila elektronická hudba. Jako Synkro se zjevil na manchesterské scéně v roce 2007, kdy vydal svůj debutový singl pro label Smoking Sessions. Jeho rané tracky navazovaly na halucinogenní dubstepový sound producentů jako jsou Burial či Skream, neobvyklé beatové synkopace ale zároveň prozrazovaly, že Synkro vyrostl na drum'n'bassu. Ten začal do jeho nahrávek více pronikat na přelomu tisíciletí, kdy spolupracoval s představiteli subžánru autonomic jako jsou dBridge nebo ASC. Od roku 2012 působí také jako součást dua Akkord. Synkro má na svém kontě kolem třicítky singlů, EPček či splitů, regulérního dlouhohrajícího alba se ale dočkal až minulý rok. Deska Changes vydaná na Apollo Records (pobočka slavných R&S) chce být víc než jen kolekcí tracků, proto na něm kromě kovových beatů hraje velkou roli atmosférický ambient. Tady se projevuje Synkrova čerstvá fascinace starými analogovými syntezátory a psychedelickou hudbou vůbec. Druhým hostem večera bude londýnský producent Guy Andrews, který svoji odpověď na bass music kostruuje z elementů techna, afrobeatu, vážné hudby či post-rocku. Andrews vydával od poloviny minulé dekády jazzem nasáklý ambient pod jménem iambic, jeho reinkarnace pod vlastním jménem má blíže k současnému klubovému soundu škatulkovanému někdy jako post-dubstep. O tom ostatně svědčí i fakt, že Guy Andrews debutoval v roce 2011 na značce Hemmlock (James Blake, Untold) a jeho singly najdete třeba na kultovním labelu Hotflush (Scuba, Mount Kimbie). V roce 2013 také spolupracoval s Robertem Del Najou z Massive Attack. Na začátku března vydal Guy Andrews debutové album Our Spaces pro Houndstooth Recordings a je to nekompromisní nahrávka, která nebere žádné rukojmí. Andrews na ní míchá vypjaté emoce s brutalistními beaty a v některých momentech mají jeho kompozice dokonce parametry syrového industriálního rocku. Ožívá v nich dystopická budoucnost lidstva, v níž není místo pro naději. Nebo snad ano? V pátek 15. dubna v Paláci Akropolis se s ním i producentem Synkro ponoříme do emocemi nabitými kompozic současné klubové hudby.